1. Skrývka ornice a její uložení
Ornice je nejúrodnější svrchní vrstva půdy, kterou je nutné před zahájením výkopových prací šetrně sejmout a uložit pro pozdější terénní úpravy.
Tloušťka skrývky: Standardně 150 až 300 mm podle hloubky humózní vrstvy.
Postup: Skrývka se provádí na celé ploše staveniště navýšené o cca 1,5 až 2 metry po obvodu pro bezpečný pohyb techniky.
Skladování: Ornici ukládejte na deponii o maximální výšce 1,5–2,0 metry, aby nedošlo ke znehodnocení půdních mikroorganismů zhutněním. Deponii umístěte mimo trasy staveništní dopravy.
2. Vytyčení stavby a práce se stavebním lavičkami
Přesné vytyčení stavby je základem pro zabránění kumulace chyb v dalších fázích výstavby.
Postup vytyčení stavby:
1. Zaměření rohových bodů (Geodet / Laserový nivelák)
2. Osazení stavebních laviček (mimo výkopovou zónu, cca 1,5 m od hrany)
3. Napnutí stavebních provázků (osa základových pasů/patkových linií)
4. Kontrola úhlopříček (Pravidlo 3-4-5 / Pythagorova věta)
Postup montáže stavebních laviček:
Ve vzdálenosti cca 1,5 m od vnějších rohů stavby zatlučte stabilní dřevěné kolíky a spojte je vodorovnými prkny ve stejné výškové úrovni (např. ve výšce čisté podlahy nebo 50 cm nad terénem).
Na horní hrany laviček zařízněte drážky nebo zatlučte hřebíky, mezi kterými napnete stavební provázky označující vnější hrany stěn nebo osy základů.
Křižující se provázky v rozích stavby spuštěním olovnice přenesou přesný rohový bod na terén.
3. Kontrola pravých úhlů (Geometrie stavby)
Jakákoliv nepřesnost v pravých úhlech se znásobí při kladení stropních trámů, krovu a střešní krytiny.
Metoda 3-4-5 (Pythagorova věta)
Pro ověření pravého úhlu v rohu stavby:
Od rohového průsečíku provázků naměřte na jedné straně přesně 3 metry.
Na kolmé straně naměřte přesně 4 metry.
Vzdálenost mezi těmito dvěma body (přeppona) musí být přesně 5 metrů.
Kontrola úhlopříček
U obdélníkového nebo čtvercového půdorysu zkontrolujte vzdálenosti obou úhlopříček ($U_1$ a $U_2$). Délky obou úhlopříček se musí absolutně rovnat. Maximální povolená odchylka pro zakládání dřevostavby je $\pm 5\text{ mm}$.
4. Geologické posouzení podloží a srážková voda
Před volbou typu základů je nutné ověřit únosnost základové spáry:
Nezámrzná hloubka: V ČR činí nezámrzná hloubka podle typu zeminy 800 až 1200 mm pod rostlým terénem (jílovité půdy vyžadují větší hloubku než štěrkopísky).
Únosnost zeminy: U nestabilních nebo navážkových zemin je nutné provést geologické posouzení a úpravu podloží (např. výměnu zeminy za hutněný štěrkový polštář frakce 16/32 nebo 32/63).
Ochrana před srážkovou vodou: Staveniště vyspádujte tak, aby povrchová voda odtékala směrem od základové spáry a nezpůsobovala její rozmáčení.